Anežka Fest 2013

Směrovka na Anežka FestKuba „Cirkus“ Cermaque založil festival jako oslavu sestřiných narozenin. Takže Anežka k osmnáctinám dostane festival s dlouhou historií. Anežce je šest a na předání si ještě dost dlouho počká. Každopádně narozeninové dárky dostává každoročně…. festival začal v pátek a skončil v neděli. Já měl možnost vidět jen odpolední část sobotního programu, protože pan Lachtánek raději spí doma. Kolem našeho poledního příjezdu celá zahrada ještě spala – podle dostupných informací se kalilo až do rána… bar Utři kamarádu byl v provozu, čehož zdatně využívalo nespící osazenstvo…. S lehkým skluzem dvou hodin začal program vystoupením didgeridoodisty Honzy Vlacha, následovaný Láskou (kytarista Kuba Navrátil z brněnského Listoletu a houslistka Věrka Kafková)… v pauze se cvičila spartakiáda s dalšími probuzenými spáči a to už na pódium naskakovala kapela Kolemjdoucí, skládající se převážně z barmanů stánku „Utři kamarádu“. Používaný teremin je hudební nástroj mávací, téměř čirá magie…. Pak už naskočila teplická formace Spolčení hlupců s velmi poslouchatelným podáním jazz-rocku…. nachyloval se čas k odjezdu, takže brněnský Listolet jsme stihli jen pozdravit… těším se na příští ročník. To už pan Lachtánek bude starší a bude možno ho nechat přes noc mimo jeho obvyklou destinaci.

Fotky jsou zase na Google Photos ve složce Anežka Fest 2013

Svátek hudby 2013 – Praha

Letošní Svátek byl v pořadí čtvrtým. Ročníky 2010 a 2011 proběhly formou protestního pochodu a petičních stánků, 2012 byl v údobí testovacího provozu naprosto volný a 2013 už opět lehce omezen v některých ulicích… Buskeři měli tentokrát velmi ztíženou pozici, protože dole na Václaváku byla v provozu komerční stage nejasného původu a na Staroměstském náměstí zas kraloval Bobby McFerrin s Českou filharmonií. Z Bobbyho jsem zahlédl pouze část od krku nahoru a navíc koncert údajně nebylo dobře slyšet (to už jsem byl na cestě pryč)… Pražskou procházku jsem zakončil na náplavce u Bajkazylu, kde vystupovala kapela Fekete Seretlek, po jejíž cca hodinové přípravě bylo nutno jít domů z prozaického důvodu – byl hlad a miminko si to vymluvit nenechá…  www.busking.cz
 
Fotogalerie se nachází na Google Photos

Konturovaná low-key fotografie

par-malePoprvé jsem konturovanou low-key fotografii (pod tímhle označením) viděl u Jiřího Růžka na výstavě. Plakát s fotografií „České Středohoří“ byl vyzývavý a zároveň cudný, pro rozklíčování „o co jde“ bylo potřeba znát anatomii ženy a mít dostatečnou představivost. Není divu, že fotografie vyhrála hlavní cenu poroty v soutěži Akty X v roce 2009.
Dalším popudem k vytvoření těchto fotografií bylo kolo fotosoutěže s tématem „Pár, provedení ČB ve čtvercovém formátu“ (srpen 2011). Nápadů jsem měl spoustu, všechny jsem si zaznamenal, byť ve formě skic. K realizaci (zatím) byl dotažen pouze pár prsou, který po hlasování dosáhl na velmi pěkné druhé místo.

Nepublikovaný párK provedení:
pozadím byl černý kabát, blýskalo se externím bleskem SB-600 přes softbox 90x60cm. Svítí se směrem k objektivu, nicméně tak, aby softbox nezasahoval do obrazu…. pro tyto konkrétní obrázky jsem použil nastavení 1/100s, f/18, 170mm.

Výstava Busking 2012 – Café Kolíbka

Má v pořadí druhá výstava. Vernisáž bude v sobotu 8.6. v Café Kolíbka v Řeznické 10 (kde jinde) a včas ještě dám přesnější informaci o čase. Každopádně fotky jsou k vidění už teď… za pomoc při instalaci děkuju Anje (odemknutí Kolíbky a deinstalace předchozí výstavy) a Helen („otrocká“ pomocná práce a donos výtečných koláčků).

Pár fotek z instalace:

Irský večírek v Carpe Diem

bodhranDatum: 20.2.2012
Místo: Carpe Diem, Praha
Účast: Goblin, RíRa (obě kapely k poslechu na Bandzone)

Goblin se vrhly do koncertu s takovou vervou, že Pavlína při první písni přeškubla strunu. Je dobré mít v publiku diváky, kteří zvládnou vyměnit kytarovou strunu, zatímco kytaristka hraje na akordeon. Následovala (možná) kompletní přestavba playlistu, která se ale neprojevila na kvalitě podání.

RíRa – banda vyzrálých muzikantů, kteří si neberou servítky a irskou hudbu „zaneřáďují“ dalšími hudebními styly. To rozhodně není na škodu. Nejzajímavější záležitosti se totiž vždy dějí na pomezí žánrů, což neplatí jen pro hudbu. Při RíRa došlo i na pár tanců v podání dívek z Goblinu, které jako taneční formace vystupují pod jménem Hop Goblin. Pokračovat ve čtení „Irský večírek v Carpe Diem“

Dutá hlava

Na vše je nutno se dívat s nadhledem. Proto s nadhledem naťukneme problém duté hlavy:

Dutá hlava poskytuje svému nositeli tu výhodu, že ač neplavec, stejně se neutopí.

Svátek Hudby 2011

Nežebráme, hrajeme vám21. červen byl dnem, který byl sice pracovně všední, ale zábavově naprosto mimo rámec obyčejnosti. Slavil se totiž svátek hudby, který se obecně slaví (bez ohledu na dny v týdnu) právě v druhé půlce června. Potulné i angažované skupiny, osamělí sólisté i protřelé kapely měly dostaveníčko po celé Praze 1 – obsazena byla oblast od Rudolfina, kde byl registrační stan, až po Kampu, kde se konal večerně-noční dojezd a rozchod na afterparty.

Pokračovat ve čtení „Svátek Hudby 2011“

Základy fotografování zvířat

gorilí mláděZvířata se „teoreticky“ fotí hrozně jednoduše – stačí jít do zoo, mít přátele s křečkem, kočkou, psem, koněm, slonem či rybou v akváriu, a foťák. Nejdůležitější je světlo. Hlavně aby bylo aspoň nějaké. A zbytek se dá shrnout do pouhých tří bodů:

  • fotíme z výšky očí (tento bod platí i pro focení dětí)
  • ostříme na oči
  • dáme pozor, aby za zvířetem bylo pěkné pozadí

To je vše. Pak ještě věci jako kompozice, expozice a výtvarný záměr. Víme-li, že můžeme některé body porušit, pak je porušíme echtovně, aby bylo poznat, že nejde o chybu nebo omyl. To už je ovšem jiná pohádka.

Problémy? Co když zvíře nemá oči? To nevadí, hlavně, že je máme my.

Páry

parNa párování jsou potřeba dva…. a na úspěšné párování nestačí dvě těla, ale je potřeba přidat i dvě duše.

Den Evropy 2011 – Praha

ChevyDen Evropy (9. květen) je jedním ze symbolů Evropy a Evropské unie. Je připomínkou 9. května 1950, kdy francouzský ministr zahraničních věcí Robert Schuman představil myšlenku mírové spolupráce v Evropě. Oslavme ho tedy hudbou, která spojuje národy….

Prvních několik kapel jsem bohužel nestihl. Přišel jsem tak o celý vstup Endy Moon – 4pm Band, a o první „větší“ polovičku Pitch Benderu. Navíc nasucho se mi blbě fotí, takže dvojka bílého ze stánku zajistila pravidelnější třes rukou. Na známější kapely už jsem tu dvojku měl v sobě, na foťáku nasazenej teleskop a mohl jsem se pustit se vší vervou do focení: Lenka Dusilová s Dorotou Barovou a kapelou Vertigo Quintet v nekompletní sestavě. Co se dalo čekat? Nejspíš něco na způsob Lenky Dusilový obohacený o violoncello, saxík, kontrabas a bicí. A taky jo. Chlapíci a dámy to maj pěkně sešlapaný, jistě to nedrželi prvně v ruce. Pokračovat ve čtení „Den Evropy 2011 – Praha“